| Do Prahy se po dvou stoletích vrátili bobři |
| Pondělí, 04. duben 2016 07:35 |
Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy poskytla poprvé své služby bobru evropskému, který ve středu 30. března zapadl u Vltavy nedaleko dostihového závodiště ve Velké Chuchli do betonové nádrže, odkud se vlastními silami nemohl dostat. Mladý bobr naštěstí nebyl zraněn, a tak mohl být v pátek ráno vypuštěn zpět do volné přírody. Bobr evropský v betonové nádrži několik hodin bezcílně plaval. Z betonové pasti ho vysvobodili přivolaní hasiči a ošetřovatelé ze Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Ve stanici se rychle zotavil a mohl se tak brzy vrátit zpátky k řece. Teprve loni na podzim potvrdila Česká zemědělská univerzita v Praze výskyt bobrů evropských na Vltavě přímo v metropoli, a to díky fotopastím, které pohyb rodinky velkých huňatých hlodavců v noci zachytily. Bobři se do Prahy vrátili po téměř dvou stoletích a je tak velmi pravděpodobné, že bobr, který jako první otestoval připravenost záchranné stanice, pochází právě z této průkopnické pražské bobří rodiny. S výjimkou metropole se bobr v několika posledních desetiletích začal na českých řekách, potocích a rybnících objevovat stále častěji, ačkoli v 19. století byl v českých zemích zcela vyhuben. Postupně se k nám vrací podél řek z okolních zemí, především z Německa a Rakouska. Stále se ale v Česku řadí mezi silně ohrožené živočichy. Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy přijme ročně kolem 3 000 zraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů. Ačkoli bobr využil jejích služeb poprvé, stanice už má za sebou zkušenost například s vydrou, pro niž je voda stejně přirozeným prostředím jako pro bobra. Při povodních v roce 2012 ošetřovatelé zachránili vydru říční, která nedaleko Národního divadla uvízla v jímce. Foto a zdroj: www.lhmp.cz (ewe) |
Bobři jsou dokonale přizpůsobeni k pohybu ve vodě, mezi prsty na zadních končetinách mají plovací blány, jejich hustý kožich je takřka vodotěsný, široký lysý ocas používají jako praktické kormidlo, a než se zanoří pod hladinu, dokážou neprodyšně uzavřít nozdry i ušní otvory. Pod vodou vydrží až několik minut a pod vodou jsou také vchody do hrází a hradů, které si bobři staví na vodních tocích z větví a stromů. Můžou tak ucpat proud a způsobit i lokální záplavu. Postupným nahlodáváním dřeva svými silnými zuby zvládne bobr pokácet i kmen o průměru 70 centimetrů. Právě ohryzané kmeny stromů v břehových porostech obvykle prozrazují, že někde poblíž má bobr své sídlo. 